Kudy z nudy ve městě Hora Svaté Kateřiny

Zobrazit všechny články o městě Hora Svaté Kateřiny

Kostel sv. Štěpána Kvilda

Když v roce 1765 vyhověla pražská arcibiskupská konsistoř žádosti kvildských věřících, byla zahájena stavba dřevěného kostela, jehož stěny byly pokryty šindelem.

Kostel svatého Jiljí v Milevsku

První zmínka o této pozoruhodné stavbě pochází z roku 1150. Jednolodní kostel s pětibokým chórem a věží na západní straně je tedy o několik let starší než milevský kláštera. Později byla románská stavba goticky upravena.

Schlesingerova kaple s křížovou cestou

Schlesingerova kaple se nalézá ve Sněženkovém údolí nedaleko obce Lezník u Poličky. Spolku archaických nadšenců se podařilo obnovit křížovou cestu, která k ní kdysi vedla.

Městské středověké opevnění v Bechyni

Od jara 2017 bude moci každý, kdo zavítá do lázeňského města Bechyně, navštívit naučnou stezku, která spojuje jednotlivé části městského středověkého opevnění.

Obec Olešnice v Královehradeckém kraji

Na pomezí Královehradeckého, Pardubického a Středočeského kraje se nachází malebná obec Olešnice. První zmínky o ní spadají do roku 1393, kdy je označována jako Olessnicz.

Rozštípená skála

V 70. letech minulého století objevili tuto skálu amatérští horolezci a začali na ní trénovat. Dnes vábí díky svým 120 výstupům horolezce z celé republiky.

Černohorské vodopády

Černohorský potok protéká pod jihovýchodním úpatím Černé hory údolím Těsný důl, někdy také nazývaným Klauzový důl. Hluboké strmé údolí ukrývá mnoho vodopádů a kaskád na ortorulách a kvarcitech.

Kostel sv. Jindřicha v Petřvaldě

První zmínky o obci Petřvald pocházejí ze 14. století. O původním dřevěném kostelu jsou záznamy již z roku 1390. V polovině 17. století byl kostel, stejně jako naprostá většina věřících, luteránský. Později byl luteránům odňat a začal přestup věřících na katolickou víru.

Kostel svatého Wolfganga v Hnanicích

První písemný doklad o existenci obce Hnanice pochází z období 1200 až 1213, kdy sem přišlo sedm svobodných usedlíků a postavili si zde domy včetně malé kaple se sakristií a věží. Podle určitých pramenů sloužila tato obec jako shromaždiště rytířů křížových výprav do Svaté země.

Kostel sv. Filipa Vápenná

Římskokatolický farní kostel svatého Filipa je klasicistní budova z let 1780 až 1781 s barokním mobiliářem a obrazovou výzdobou Aloise Baucha z Vidnavy. Hned u kostela se nachází starý hřbitov obehnaný kamennou zdí.

Kostel sv. Barbory Příseka

Stavba, která vznikla na přelomu 13. a 14. století, byla zasvěcena svaté Barboře, patronce všech horníků. Jádro kostela je ranně gotické, ale mohutná hranolová věž pochází až z roku 1852.

Kostel Povýšení svatého Kříže v Dubicku

Barokní kostel Povýšení svatého Kříže v Dubicku pochází z počátku 18. století. Kněžiště, které dnes slouží jako sakristie, jako jediné přežilo řádění uherských vojáků v 15. století a nese tak prvky gotiky. Kostel byl v roce 1958 zapsán na seznam kulturních památek.

Barokní kostel Narození Panny Marie v Novém Malíně

Původní kostel s pěti obloukovými okny na podélné straně byl postaven na místě pohanského chrámu. Dnes jej připomíná jen obecní razítko z roku 1705, na němž je vyobrazena tato stavba.

Kaple Máří Magdaleny na Malém Blaníku

Hora Malý Blaník je již od pradávna spjat s Máří Magdalenou. Vůbec první zmínka o tomto poutu pochází z roku 1543, kdy na vlašimskou faru přišla žena z Kouřimi s žádostí o přenocování během svého putování za Máří Majdalenkou na Blaníku. Po té, co žena okradla farní kuchařku, beze stopy zmizela.

Rybniční zámeček

Současná podoba zámečku má původ v návrhu Josefa Kornhäusela z roku 1815. V roce 2003 byla objevena 80 cm široká a 10 m dlouhá zeď, která je důkazem, že zámeček byl někdy přestavován. Jeho původní podoba se tedy od té dnešní výrazně lišila.