Kudy z nudy ve městě Heřmanův Městec
Zobrazit všechny články o městě Heřmanův Městec
Budova kostela, farního úřadu a kolumbária se nachází na místě bývalé synagógy a židovské školy.
Hřbitovní kostel zbudovaný v letech 1682–84. Dvouvěžová jednolodní stavba s obdélným presbytářem orientovaným na východ.
Kostel Panny Marie Sedmibolestné v Rabštejně nad Střelou byl postaven v roce 1767 jako součást komplexu servitského kláštera, od roku 1792 po zrušení kláštera servitů a zboření staršího kostela sv. Matouše (který stál blíže k zámku a v roce 1787 byl zbořen) slouží jako farní kostel.
Hřbitov malé židovské obce v někdejším poddanském městečku fungoval zřejmě od 17. do první poloviny 20. století. Postupně byl dvakrát rozšířen, vstupy do starších částí byly zazděny, z kolem vedoucí cesty viditelné.
Z původního hradu se dochovaly zbytky dvou válcových věží a pozůstatky hradního zdiva. V hradním areálu stojí od roku 1609 klášter servitů a od roku 1705 barokní zámek.
Zřícenina hradu Sychrov se nachází na hřebeni naproti zřícenině Rabštejn nad Střelou.
Dominantou Přelouče se na přelomu 19.–20. století staly novorenesanční budovy na náměstí – základní škola (1880–1881) a budova Záložny (1899–1901).
Nejvýznamnější architektonickou památkou města je původně románský farní kostel sv. Jakuba, později barokně upravený.
První, do města příchozí, Židé si se svolením vrchnosti začali stavět domky v severovýchodní části města v místech bývalého minoritského kláštera už od počátku 16. stol.
Je desátým pražským mostem po proudu Vltavy. Jedná se o jedinou takto velkou secesní mostní konstrukci v České republice. Právě proto patří mezi státem chráněné technické památky.
Malá trámová rozhledna, která má své dvojnice na několika místech naší republiky, vznikla na sklonku roku 2004 na Blanensku na východním úpatí kopce Kopaniny (688 m) u Olešnice.
Dřevěná vyhlídková věž na Zelenkově kopci (666 m.n.m.) nacházející se asi 1 km severně od obce Ústup je v pořadí druhou stavbou svého druhu, kterou nechal na svém území vystavět mikroregion „Sdružení Olešnicko".
Kolemjdoucí může zaujmout erby pánů z Hradce (rodovým a aliančním) a pamětní deskou, která prozrazuje, že v tomto domě se roku 1629 narodil „dějepisec vlastenecký a rodák počátecký, Tomáš Pěšina z Čechorodu“.
Budova stojící nad ulicí Rovečínskou je z olešnických kostelů nejnovější, a to i přesto, že na Moravské straně stávala v druhé polovině 16. století bratrská modlitebna.
Gotický kostel, který kromě vnitřního zařízení a menších úprav nebyl výrazně barokizován ani regotizován (v ČR ojedinělý a jedinečný jev).
