Kudy z nudy v obci Choltice

Dům se nachází v zúženém místě Pivovarské ulice pod terasami na zámeckém vrchu. Dům je ozdoben nástěnnou malbou znázorňující legendu o svatém Hubertovi, v které šíje a hlava jelena s parožím přechází z malby v plastiku.

Na sever od vimperského zámku stojí na nevýrazné vyvýšenině samostatné opevnění, jakýsi zmenšený hrad nebo hrádek. Říká se mu Haselburg a jedná se o předsunutou dělostřeleckou baštu. Vznikla kolem roku 1479, kdy byla propojena opevnění hradu a města a kdy se komplexně řešila obrana Vimperka.

Jako prst zatnutý do nebes se vznáší nad středověkým jádrem Vimperka štíhlá hranolová věž městské zvonice. Vlastním smyslem této stavby byly zavěšené zvony, které svým majestátním hlasem ohlašovaly pravidelné, zvláštní i mimořádné události v životě města.

Koupaliště Roštín je vzdáleno jen 500 m od známého rekreačního areálu Kamínka. Naleznete zde velký plavecký bazén 25 metrů dlouhý, malý bazének pro děti o délce 4 metry a nově zrekonstruované zázemí.

Roštínská kaple stojí asi 1,5 km jihovýchodně od Roštína za bývalým panským dvorem Kamínka. Nachází se u silného pramene dobré vody. Drobná sakrální stavba pochází z roku 1907.

Památník v rodišti houslisty a skladatele Josefa Suka (1874–1935) se nachází v domku, kde Josef Suk strávil podstatnou část svého života. Dům nechal postavit jeho otec v roce 1895, aby zde mohl již tehdy známý Josef Suk odpočívat po koncertních cestách.

Ve Vimperku uzavíral farní kostel Navštívení Panny Marie dolní část náměstí. Připomíná se v roce 1365, kdy zřejmě vznikly presbytář, sakristie a jižní portál lodi, ale její původ může být starší, možná raně gotický.

Blatské muzeum ve Veselí nad Lužnicí je součástí Husitského muzea v Táboře. Ve veselském Weisově domě je instalována stálá expozice Z pokladů muzea představující uměleckohistorické sbírky z 16. - 19. století.

Nejstarší část kostela je románská – portál na jižní straně, ale již jeho oblouk je gotický. Kostel pochází z roku 1259. Původní hřbitovní kaple Kalvárie, nazývaná též kaple Panny Marie a sv. Petra a Pavla, byla postavena nad hrobkou veselských kněží.

Na skále nad zámkem v Nečtinách se nachází zřícenina hradu Preitenstein, který byl založen po roce 1330 Janem Lucemburským. Do dnešní doby se dochovala část obvodových zdí a na jihovýchodě zbytky parkánu.

K zámecké budově v Manětíně přiléhá zahrada, doložená již roku 1604 v dědickém řízení po zemřelém Jeronýmu Hrobčickém z Hrobčic. Počátkem 19. století byl v prostoru jižně od Manětínského potoka upraven park v anglickém přírodně-krajinářském stylu.

Přírodní park Manětínská se nachází mezi městem Manětín a vesnicí Úněšov. Tvoří ho rozsáhlý lesní komplex Lomské vrchoviny s několika menšími rybníky a prameništi potoků Třemošenského, Černého, Zlatého, Pstružného, Malého, Dubiny, Kačiny a potoků Chladná a Veska.

Raně barokní hřbitovní kostel sv. Barbory v Manětíně byl vystavěn v roce 1607 na místě gotického předchůdce. Architektem současné stavby byl Jean Baptista Mathey.

Město Manětín a jeho okolí charakterizuje bohatá sochařská výzdoba z let 1680-1780. Dochovaný je soubor více než 30 barokních soch a sousoší. Celému náměstí v Manětíně dominuje především sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1719.

Dominantou západní strany manětínského náměstí je Kostel sv. Jana Křtitele v Manětíně. Jeho existence je doložena již k roku 1182. Kostel je spojen s manětinským zámkem spojovací chodbou vedoucí do oratoře kostela.