Okres Litoměřice

Kostel svatého Bartoloměje v Černoučku

Kostel byl vybudovaný v barokním slohu v letech 1769–1774 stavitelem Antonínem Schmiedem z Menšího města Pražského a políry Matějem Čičovským z Kostomlat pod Řípem a Jiřím Rechzieglem z Horních Beřkovic.

Vrch Křemín a naučná stezka skřítka Křemínka

Výrazný vrch Křemín (244 m n. M.) najdete mezi obcemi Třeboutice, Zahořany a Křešice nad řekou Labe. Během času zde stávalo opevnění i barokní pevnost. Na vrchol, odkud je vidět daleko do kraje, vede z Křešic naučná stezka skřítka Křemíka.

Augustiniánský klášter v Roudnici nad Labem

Klášterní komplex v Roudnici nad Labem byl vybudován spolu s kostelem Narození Panny Marie ve 14. století. Z budovy konventu se dochovala tři křídla ambitu obklopující rajský dvůr.

Národní přírodní památka Kleneč

Přírodní památka Kleneč se rozkládá na západně orientovaném svahu nad říčkou Čepel, nedaleko hory Říp. Otevřené části oblasti jsou porostlé pískomilnými trávníky s psinečkem a paličkovcem. Roste zde endemický druh hvozdík písečný český, který se přirozeně vyskytuje pouze na této lokalitě.

Zámek Milešov

Renesančně-barokní zámek v Milešově nedaleko Velemína slouží jako domov důchodců. Na skále jej postavili po roce 1603 Kaplířové, v letech 1662–1676 přistavěli čtyřkřídlý barokní zámek s nádvorní arkádou. Výzdoba interiérů vrcholně barokní.

Rozhledna Velký Kamýk

Rozhledna Velký Kamýk, sloužící zároveň jako vysílač mobilního operátora, byla v roce 2006 zpřístupněna na vrchu Velký Kamýk (515 m) nad obcí Velké Nepodřice, zhruba 8 km západně od města Písku.

Králem hradů Českého středohoří je majestátní Hazmburk

Nádherná je krajina Českého středohoří. Mnohé kužely bývalých sopek jsou osazeny ruinami hradů, které jim dodávají náznak romantiky. Ve středověku ale byly pevnými oporami svých majitelů. O větrné Milešovce se říká, že je královnou Středohoří, Hazmburk, dříve zvaný Klapý, je nazýván králem hradů. Siluetou připomíná jednu z našich nejhezčích zřícenin - královský Bezděz.

Rozhledna Vysoký Kamýk

Nově zrekonstruovaná rozhledna měří 46 metrů. Uvidíte vrcholky Šumavy, Novohradských hor nebo Středočeskou pahorkatinu.

Pro splněné přání na zámek Skalka, za výhledy na hrad Košťálov

Na Ústecku se to zříceninami jen hemží. Přibližně sedm kilometrů od Lovosic se na okraji obce Vlastislav nachází právě jedna taková. Konkrétně se jedná o komplex hradní věže s barokním zámkem Skalka. A nedaleko se na vrchu Košťál tyčí zřícenina hradu Košťálov. Pojďme blíže prozkoumat místa, která okouzlila třeba i Karla Hynka Máchu.

Půjčovna hausbotů Pohoda na vodě

V Roudnici nad Labem půjčujeme útulné pojízdné hausboty bez průkazů a zkoušek pro pohodové jízdy po Labi a Vltavě.

Lavička v Rohatcích – pomník obětem komunismu

Pomník obětem komunismu v podobě kruhové lavičky obepínající lípu se nachází naproti kapli Všech v Rohatcích. Druhá se pak nachází v obci Hrobce. Vytvořili je potomci perzekvovaných rodin. Sloužit mají jako připomínka událostí zejména z 50. let minulého století, ale i jako místo setkávání.

Kokořínsko, Zubrnice i Úštěk. Výletujte jako Rebelové

Píše se rok 1968 a tři kamarádky, Tereza, Bugina a Julča, se připravují na svou první velkou životní zkoušku, maturitu. Během svaťáku je však čeká osudové setkání se třemi zběhlými vojáky Šimonem, Emanem a Bobem, kteří se chystají emigrovat. Muzikálový hit Rebelové se natáčel na řadě krásných míst, na něž se můžete vydat. Některá z nich najdete na severu Čech.

Úštěk a jeho památky lákají turisty i filmaře

Městečko Úštěk je nejmenší městskou památkovou rezervací v Česku. Nalezneme jej na severovýchodním okraji Českého středohoří, přibližně 17 kilometrů od Litoměřic. Okolí Ústeckého kraje nabízí jedinečné výhledy a nezaměnitelnou kopcovitou krajinu, která přitahuje jako magnet. A Úštěk je jedním z míst, na které se budete chtít vracet.

Radovesická výsypka u Bíliny

Radovesická výsypka je se svou rozlohou cca 1 200 ha a průměrnou mocností 50–70 m největší výsypkou Mostecké pánve a jednou z největších v Evropě. V současné době je území rekultivované a k výsypce vede naučná stezka.

Předmájové putování Litoměřicemi za Karlem Hynkem Máchou

„Dvacátého sedmého září šel jsem z domu do světa, abych se staral sám o sebe – rodičové moji dali mi tři dvacetníky, a já jsem šel do světa maje tři dvacetníky – beze strachu, bez doufání, i obrátil jsem se k Litoměřicům.“.