Okres Břeclav

V Dolních Věstonicích mají na návsi opravdovou raritu – je jí zmenšenina vodní nádrže Nové Mlýny a blízkého okolí. V průběhu dne se několikrát naplní vodou a znovu vyprázdní. Na dně kašny se tak odhalí původní poloha koryta Dyje na dně nádrží.

Všechny, kteří přijíždějí do Rakvic na Břeclavsku, vítá uprostřed kruhového objezdu před obcí obří rak. Jedná se o sochu uměleckého kováře Pavla Valáška, která měří před deset metrů a váží 3,5 tuny.

Radnice v Hrušovanech nad Jevišovkou na Znojemsku ukrývá skvostné fresky Alfonse Muchy, které zde namaloval v roce 1882 jako ještě neznámý malíř na začátku své kariéry.

Na fotbalovém hřišti v Dobrém Poli se nachází jedno z nejzachovalejších slanisek v ČR. V zasolených trávnících roste kostřava slanomilná, zblochanec oddálený a hadí mord šedý. Vyskytuje se zde i řada zvláště chráněných druhů.

Biocentrum Ostrůvek je vybudováno na přibližně 15 hektarech pozemků a je tvořeno dvěma mělkými jezery – Mělkým a Koňským – a systémem osluněných a zastíněných vodních tůní, mokřadních stanovišť a kompletně přeloženým meandrujícím Kobylským potokem.

Nesyt je největší rybník Jihomoravského kraje a Moravy vůbec. V rámci celé republiky je na sedmém místě. Nachází se u Sedlece mezi Valticemi a Mikulovem a jedná se o jednu z mimořádných ornitologických lokalit.

Na plochém vrcholu Stolové hory vzniklo v mladší době bronzové 7,2 ha rozlehlé opevněné hradiště kultury mohylové a velatické. Do současnosti se z opevnění, které zřejmě lemovalo hradiště po celém obvodu, dochoval jen mírně zvlněný terén.

Přijďte si vypůjčit elektrokoloběžku HARLEIK v Bulharech na celý den.

Jízdy kočárem ve valtickém zámeckém parku nabídnou skvělou relaxaci, ale i poznání odlehlejších částí areálu zámku.

Oba díly, které z plánované trilogie Šikmý kostel zatím vyšly, se staly bestsellery. Díky tomu, že spisovatelka Karin Lednická zasadila příběhy svých hrdinů do reálných kulis a historických událostí, míří teď do dějiště „románové kroniky ztraceného města” stovky čtenářů, pamětníků i jejich potomků.

Mandloňové arboretum vzniká u turistické cesty "Mandloňovou stezkou na rozhlednu" v lokalitě Hustopečský starý vrch, kde se nachází i původní mandloňové sady. Arboretum vzniká díky nadšencům z Hustopečské mandlárny jako unikátní genofond mandloní ve střední Evropě.

Dnes již zaniklý zámeček v Lednicko-valtickém areálu sloužil jak jako obydlí hajného i jako lovecký zámeček. Stavba vznikla v rámci krajinných a architektonických úprav na počátku 19. století. Zbořena byla v 50. letech minulého století.

Cesta T. G. M. Křižuje jižní Moravu od Hustopečí přes Čejč a Čejkovice až do Hodonína. Za městem pokračuje dále k hraničnímu přechodu Hodonín/Holíč na řece Moravě. Celkem trasa měří 60,5 km a lze ji doporučit pěším turistům i cyklistům na trekových kolech.

Název Po rovince vystihuje krajinu, kterou cyklostezka vede. Je totiž rovinatá, posetá poli a vinohrady, lemovaná akátovými lesíky, větrolamy, kyticemi vlčích máků a slunečnic.