Hory v oblasti Liberecký kraj

Vedra ženou do hor. V Krkonoších se mohou turisté vydat po nové stezce

Tropy v nížinách ženou mnohé lidi do výrazně chladnějších hor. Zatímco dole teplota v posledních dnech atakovala 38 stupňů, na Luční boudě nepřesáhla pětadvacítku. Možnosti turistiky v Krkonoších rozšířila nová naučná stezka pro pěší i cyklisty ve Špindlerově Mlýně.

Trhací mapa provede turisty po krkonošské železnici

Krkonošskou železnici z Martinic do Rokytnice nad Jizerou přiblíží interaktivní průvodce. Turistům pomůže v orientaci na dvacet kilometrů dlouhé trati z roku 1899 trhací mapa s popisem nejzajímavějších míst, kudy regionální lokálka projíždí.

Cyklostezku Viničnou v Jizerských horách lemují bizarní skály i řopíky a pomníčky

Cyklostezka Viničná v Jizerských horách vede z Oldřichova v Hájích do Hejnic nádherným bukovým lesem. Štěrkovou cestu lemují žulová lavinová pole, bizarní skály a místy i řopíky. Spolu s ní prochází po modré značce poutní cesta, přes Poledník lze dojít do Bedřichova anebo přes Špičák do Chrastavy.

Rozhledna Rašovka u Liberce

Rozhledna Rašovka stojící ve stejnojmenné obci nedaleko Liberce nabízí výhledy na Jizerské hory, Krkonoše, Český ráj či Máchův kraj od roku 2006. Vyhlídková věž vysoká 22,5 metrů je součástí výletní restaurace „V Trnčí“.

Krkonošské muzeum na zámku Jilemnice

V jilemnickém zámku se dnes nachází Krkonošské muzeum, kde se můžete podívat na tři různé expozice: historicko-etnografickou, počátky českého lyžování a díla z přelomu 19. a 20. století v Kavánově galerii.

Krkonošská noční Stezka korunami stromů je zábavná i poučná

Zimní noční les je plný tajemna a zvuků. Děti spolu s dospělými ho mohou na krkonošské stezce v Janských Lázních nyní prozkoumávat každou středu po boku zkušeného průvodce.

Tipy na víkend: Na závody v lyžování, zabijačku nebo čokoládový festival

Aktivní program, gastronomické akce i výstavy. Druhý únorový víkend nabídne vyžití snad všem bez ohledu na preference. Sportovci mohou vyrazit na lyžařské závody na Lipno, do Jizerek nebo Krkonoš. Jedlíci si na své přijdou při zabijačce v Plzni nebo Čokoládovém festivalu v Teplicích.

Krkonoše na běžkách: Z Pece na Janovy boudy aneb dlouhý sjezd z hřebenů hor

Pohodlná trasa s nezapomenutelnými sjezdy a výhledy měří 10 km. Vede od stanice lanové dráhy Růžohorky na Portášky, Velké Úpy a po modré zpět do Pece pod Sněžkou.

Krkonoše na běžkách: Z Pece na Janovy boudy aneb dlouhý sjezd z hřebenů hor

Pohodlná trasa s nezapomenutelnými sjezdy a výhledy měří 10 km. Vede od stanice lanové dráhy Růžohorky na Portášky, Velké Úpy a po modré zpět do Pece pod Sněžkou.

Slunečná stráň u Svobody nad Úpou

Slunečná stráň ve východních Krkonoších ukrývá Slatinné a rašelinné louky s mnoha druhy ohrožených rostlin. Jedná se o jednu z posledních českých lokalit, kde roste kriticky ohrožený hořeček ladní pobaltský. Navíc je odtud krásný výhled do krajiny.

Petrova bouda ve Špindlerově Mlýně

Petrova bouda leží na hřebenu Krkonoš u státní hranice s Polskem. První zmínka je z roku 1790, kdy na současném místě stávala letní chata. Osud boudy zpečetil požár, který vypukl 31. července 2011. V současné době probíhá stavba zcela nové Petrovky, otevře se na Silvestra 2019.

Noční Krkonoše si lze vychutnat při prohlídce Stezky korunami stromů

Bílá sněhová pokrývka, obloha s myriádami hvězd, ledový vzduch a k tomu odborný výklad průvodce. To nabízí v sérii šesti prohlídek Stezka korunami stromů Krkonoše na Černé hoře. První startuje 6. února v 17.30 hodin, bude vedená hravou formou vhodnou i pro děti.

Krkavčí kameny v Lužických horách

Dvě skalní věže nazvané Krkavčí kameny se nacházejí na zalesněném vrcholku poblíž obce Dolní Světlá, u státních hranic se SRN. Na německé straně hranic se nachází skalní vež pojmenovaná Falkenstein (Sokol). Na české straně pak skalní věž horolezci nazývaná Sokolík.

Turistů přijíždí do Krkonoš víc, než si ochranáři mysleli. Loni jich bylo 3,6 milionu

Ochranáři důkladně prolustrovali Krkonoše a došli k překvapivému výsledku. Rekreantů přijíždí do nejvyšších českých hor mnohem víc, než si mysleli.

Hejnice jsou zázračným místem, kde zanechal své srdce i hrabě Gallas, doslova a do písmene

Hejnice bývaly poslední osadou frýdlantského výběžku pod Jizerskými horami; první písemné zmínky pochází z roku 1381; dle pověsti již však ve 13. století zde došlo k zázračnému uzdravení v rodině místního chudého sítaře. Tento zázrak zásadně ovlivnil rozvoj Hejnicka na dlouhá staletí.