Tipy na výlety v pohoří Krušné hory

Kam o víkendu s dětmi: Na maškarní bál či výstavu upírů

Pomalu nastává plesová sezóna. Ta se ovšem netýká pouze dospělých, také s dětmi můžete vyrazit na maškarní bály a karnevaly. Zima si sice říká spíše o schování se někde v teple, ale pokud byste přeci jen chtěli vyrazit ven, můžete se vydat například na zimní prohlídku Dolních Kounic nebo do podzemí Krušných hor.

Vrch Mědník v Krušných horách

Vrch Mědník je 910 metrů vysoká hora nedaleko Klášterce nad Ohří. V minulosti se zde hojně těžila železná ruda, takže samotný vrch je doslova prošpikován štolami. Pod jižním svahem hory se rozkládá bývalá hornická obec Měděnec.

Chaloupka U Červené jámy v Krušných Horách

Občerstvení u Červené jámy se nachází na krásném místě Krušných hor, na přední Hřebečné v blízkosti gigantické důlní propadliny Červená jáma. Pohádkově vyhlížející chaloupka, postavenou ze dřeva a hlíny, najdete na místě bývalého hostince, kudy už v minulosti vedly hlavní turistické trasy.

Hrádek Letná s rozhlednou v Teplicích

Rozhledna vypadající jako hrádek z nějaké pohádky stojí v Letenském parku, nedaleko Zámeckého parku, téměř v srdci města. Vyhlídková plošina se nachází ve výšce 25 metrů, odkud se nabízí výhled na celé Teplice, Krušné hory a České středohoří.

Krušnohorské Jelení: V místech, kde Brežněv střílel vysokou, postavila česko-indická rodina jurtu

Je to jako zjevení. Po šesti kilometrech cesty nádherně vzrostlým lesem z Nových Hamrů se otevře rozsáhlá kotlina. Tady stávalo Jelení (Hirschenstandt). Pozornost upoutá velká cihlová stavba s přístavkem. Před ní stojí něco naprosto neobvyklého - mongolská jurta.

Muzeum československého opevnění Na Kočičáku

Muzeum československého opevnění se nachází na úpatí Krušných hor na nevýrazném vrchu zvaném Na Kočičáku (571 m.n.m.). Najdete ho jen kilometr za Chomutovem a nabídne vám neobvyklý pohled do historie vojenských opevnění.

Oblastní muzeum v Chomutově

Oblastní muzeum Chomutov sídlí ve dvou budovách – v historické radnici a Domě Jiřího Popela z Lobkowicz. Jeho fondy tvoří 29 podsbírek a více než 221 tisíc sbírkových předmětů. Expozice v radnici je zaměřena především na umění, v Domě Jiřího Popela z Lobkowicz najdete vše o Krušných horách.

Boží Dar plánuje rozhlednu Rusalku

Nevzhledný tubus někdejší větrné elektrárny na okraji města Boží Dar v Krušných horách na Karlovarsku se může začít v příštím roce proměňovat v rozhlednu Rusalku. Svolení s výstavbou ale musí mimo jiné připojit památkáři, protože Boží Dar patří už přes dva roky do památkově chráněné zóny.

Fojtovická pláň v Krušných horách – místo vzácné květeny

Fojtovická pláň je rozlehlá náhorní planina s horskými a rašelinnými loukami, charakteristickou flórou a faunou. Její nadmořská výška se pohybuje mezi 700 až 800 m. N. M.

Horské městečko Cínovec v Krušných horách

Horské městečko Cínovec se rozkládá v srdci Krušných hor. Existence osady Cínovec (Zinnwald) je zaznamenána již ve 14. století. Středověký rozvoj probíhal pod vlivem hornické činnosti – dobývání cínové rudy.

Hornická stezka Krupka

Příhraniční hornická naučná stezka v Krupce je věnována historii rudného hornictví a osídlování Krušných hor. Vede z Husitské ulice před Muzeum Krupka do Fojtovic, měří 35,5 km a obsahuje 24 informačních tabulí.

Montanregion Krušné hory – hornická kulturní krajina Erzgebirge

Historická těžba drahých a obecných kovů formovala celkový vývoj Krušných hor a ovlivňovala život na obou stranách česko-německé hranice. Technické památky, urbanistické celky a množství nemateriálních aspektů vytvořily v průběhu osmi staletí jedinečnou kulturní krajinu mezinárodního významu.

Vrchol Plešivec v Krušných horách

Hora Plešivec (1028 m) je jedna z nejlépe dostupných krušnohorských tisícovek, s pohodlnou asfaltovou silnicí až na samý vrchol. S trochou pozornosti nemůžete minout odbočku s velkou cedulí za obcí Abertamy směrem na Boží Dar.

Karlova stezka v Krušných horách

Karlova stezka spojuje přes Krušnohorský hřeben města Aue a Karlovy Vary a zároveň i Muldavskou cyklostezku (Mulderadweg) s Cyklostezkou Ohře (Egerradweg). S celkovou délkou 160 km nabízí Karlova stezka včetně čtyř vedlejších tras královský cyklistický zážitek v Sasko-českém západním Krušnohoří.

Krušnohorská štola Johannes má jednu z největších vyrubaných jeskyní na světě

Drtivá většina návštěvníků Krušných hor zná kopce jen jako půdu pod svýma nohama, netuší, že uvnitř hor se krušilo, těžily se zde rudy železné i drahých kovů. Po osmiměsíční pauze máte možnost navštívit od 30. dubna historickou štolu Johannes na Zlatém Kopci u Božího Daru.