Krkonoše

Krkonošské magnety pro dovolenou

O české části Krkonoš není třeba se více rozepisovat. Vydejme se proto na dvoudenní výlet do polských Krkonoš. První zastavení čeká na turisty hned za hranicemi. Patří běžeckému lyžařskému areálu v Jakuszycích, kde jsou v zimě výjimečné podmínky pro běžkaře. Úchvatná série vodopádů a park miniatur zaujme nejen děti.

Inspirace na srpnové výlety po Krkonoších

Do hor se dá v létě šikovně uniknout před nepříjemnými vedry. Slunci jsou tu výletníci sice o něco blíž, ale horský vzduch jeho paprsky efektivně obrušuje. Výsledkem je ideální klima pro letní procházku. Vyrazme třeba do Krkonoš.

Za Ančí, Kubou, hajným a Trautenberkem do Krkonoš

Prázdniny jsou v půlce a nejedna rodina řeší, kam vyrazit na prodloužený víkend. Častým, v mnohém však nepoznaným cílem výletů jsou například Krkonoše. Každé dítě zná oblíbené Krkonošské pohádky. Ale víte, že první z desetiminutových příběhů vznikl již v roce 1974? A víte, kdo jsou vlastně muštelky?

Doušek ledového Labe z krkonošského pramene

Symbolický pramen evropského veletoku zdobí znaky měst, jimiž Labe na své cestě k moři protéká. Cesta ze Zlatého návrší k Labské boudě, kolem našeho nejvyššího vodopádu – Pančavského, a poté k prameni, je jednou z nejkrásnějších v Krkonoších.

Pohádkové Krkonoše ve Svobodě nad Úpou

V informačním centrum ve Svobodě nad Úpou se nachází expozice krkonošských skřítků a pohádkových postaviček, které znáte z večerníčku - Krakonoš, Kuba, Anče, hajný, Trautenberk. Uvidíte Zlatodůl, Věštírnu, Čertův mlýn, Trutnovského draka s rytířem Albrechtem.

Krkonošské dlouhé sjezdy pro méně zdatné cyklisty a rodiny s dětmi

Milovníkům horské cykloturistiky, nejen zdatným, ale i rekreačním jezdcům nebo rodinám s dětmi, jsou určeny tzv. Krkonošské dlouhé sjezdy. S využitím cyklobusu a lanových drah si můžete naplánovat v podstatě nenáročný cyklistický výlet. V informačních centrech si vyžádejte propagační materiál s nabídkou Dlouhých sjezdů vedoucích z hřebenů do údolí. Je zdarma.

Modrokamenná bouda Janské Lázně

Modrokamenná bouda se nachází v krásném prostředí Krkonoš na okraji paseky uprostřed lesního porostu necelé 2 km od centra Janských Lázní přímo pod skalním útvarem Modré kameny ve výšce 787 m.n.m.

Modré kameny v Krkonoších

Modré kameny nad Janskými Lázněmi jsou skalní útvary z kvarcitu - původního sedimentu mořského dna, který během několika milionů let byly horniny zvrásněny do dnešní podoby.

Rozhledna Panorama na Černé hoře

Rozhledna Panorama na Černé hoře (1289 m) u Jánských Lázní byla vybudována z původního sloupu bývalé lanové dráhy. Z rozhledny se nabízí kruhový výhled na okolní vrcholy Krkonoš s nejvyšší Sněžkou, dále oblast Podkrkonoší, Náchodsko, Orlické hory, Jizerské hory a další oblasti.

Music Club KlonDike Pec pod Sněžkou

V centru Pece pod Sněžkou v prostorách bývalé diskotéky vzniká sportovně-kulturní centrum, kde je možné najít zábavu za každého počasí. Ve večerních hodinách pak především hudební produkci se zázemím nejdelšího baru v Krkonoších.

Chata Pohoda v Markoušovicích

Chata Pohoda nedaleko Trutnova nabízí klidné a pohodové ubytování ve východních Krkonoších. V chatě je k dispozici veškeré potřebné vybavení, aby si návštěvníci mohli dopřát ničím nerušený pobyt.

Stopařská cesta ve Špindlerově Mlýně

Krkonoše oplývají neobvykle bohatou faunou. Z těch nejznámějších zvířat, která v okolí Špindlerova Mlýna žijí, jsou to liška obecná, srnec, jezevec lesní, jelen, kuna lesná, zajíc a prase divoké. A právě těchto sedm zvířat budeme stopovat na naší Stopařově stezce dlouhé 5,1 km.

Šmídova vyhlídka nad Strmou strání v Krkonoších

Nad Strmou strání nedaleko Medvědína se nachází Šmídova vyhlídka, která poskytuje široký rozhled k Vysokému kolu, do Sedmidolí, ke Špindlerově boudě, na Malý Šišák, Stříbrný hřbet, Stoh, Luční horu a Sněžku.

Ambrožova vyhlídka nad Labským dolem

Ambrožova vyhlídka v Krkonoších se nachází se na červeně značené turistické stezce mezi Labskou boudou a Vrbatovou boudou pod Pančavskou loukou. Svůj název dostala po Jindřichu Ambrožovi, ochránci přírody.

Krkonošský národní park slaví abrahámoviny

Nejstarším a hned po Šumavě největším lze nazvat letos padesátiletý národní park zahrnující 36 tisíc hektarů na území Krkonoš. Snahu generací ochranářů završilo 17. května 1963 vyhlášení Krkonošského národního parku (KRNAP), čemuž o čtyři roky dříve předcházelo založení Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně hor.