Cheb

Při návštěvě historického Chebu, kdy je staré město nádherně obnoveno a přitahuje pozornost domácích i zahraničních návštěvníků, jsem si na kovovém pásu umístěném na chodníku pěší zóny, všiml události datované rokem 1589. Stojí tu, že „v Chebu je tvrdě potrestána vzpoura cizoložníků”.

V chebském Retromuseu jsem litoval, že jsem tu sám a bez svých zvídavých vnoučat. Rád jim vyprávím o dobách dávno minulých, pro ně prakticky pravěku. Přesouval jsem se mezi jednotlivými exponáty z 60. až 80. let minulého století. Velkou většinu předmětů si pamatuji, byly nedílnou součástí mého života, posléze i života mých synů.

Bohatá historie i vzorně opravené městské památky přitahují do Chebu a okolí stále více lidí. A nejde jen o památky, hodně se pozvedla i gastronomie a služby. Restaurace v sezoně se zahrádkami, kavárny, cukrárny lákají k posezení. Na to tu dříve nebyli zvyklí, nyní je to samozřejmostí.

Ještě před nedávnem bych rozhodně do Chebu nikoho nezval. Ale ta doba je pryč, Chebsko se začalo proměňovat a město má rozhodně co nabídnout. Táhnou památky, jako jsou Špalíček, Pachelbelův dům, románská falc i kostely. Ale třeba i domovní výklenky osazené různými plastikami.

Na levém břehu Ohře v Chebu, pod hrází chebské přehrady Skalka najdete Goethův naučný lesopark. Podle kronik se tady často procházel básník Johann Wolfgang von Goethe, proto území nese jeho jméno.

E6 naše území jen tak olízne a spěchá dál. Její počátek lze nalézt až na finském severozápadě. K nám se dostává nedaleko Chebu, vede přes Mariánské Lázně a Šumavou k hraničnímu přechodu Alžbětín, kde se stáčí do Rakouska. Dále pak směřuje na Balkán a končí v řecké Alexandropolis.

Evropská dálková trasa E3 začíná v Santiagu de Compostela, prochází napříč Evropou a na našem území vede od Chebu do Beskyd, většinou při severní hranici. Od Jeseníků míří do Beskyd na Bumbálku, a odtud dále na Slovensko.

Tyčí se na kopcích jako hroty pruské piklhaubny. Jedna nad Chebem, druhá nad Aší. Kamenné jehlance rozhleden nesoucí jméno „železného“ kancléře Otty von Bismarcka. Ta v Háji u Aše, na nejvyšším bodě Smrčin, rozkročena pěkně doširoka, je jednou z nejmohutnějších u nás.

Ohyb Ohře dal místu jméno (německy Elbogen). Na skalnatém ostrohu vyrostl nejprve hrad, o zakladateli se vedou dohady. Mohli to být čeští panovníci - nejčastěji se hovoří o Vladislavu I. - i němečtí ministeriálové, kteří pro císaře Barbarossu osidlovali obyvatelstvem krajinu z německy mluvících zemi. Tak vznikla mnohá osada na Chebsku.

Novodobá bronzová socha Jaroslava Róny je umístěná do prázdné niky chebského Špalíčku, směrem k muzeu. Plastika zobrazuje Davida v brnění sedícího na hlavě obra Goliáše.

Bronzovou sochu Sépie vytvořil český sochař a malíř Jaroslav Róna. Jedná se o druhý odlitek díla z roku 2000. První odlitek je umístěn nedaleko zámku Klenová.

V údolí říčky Plesná, která je přítokem řeky Ohře na Chebsku, najdete několik unikátních míst s vývěrem sopečných plynů – mofet. Mofety jsou výrony oxidu uhličitého na zemský povrch z nitra Země.

Chebsko má návštěvníkům mnoho co nabídnout. Zajímavostí je tu spousta. Od přírodních, po ty vytvořené lidmi. Od církevních a světských staveb po měšťanské domy i selská stavení. Stavební materiál udával ráz objektů, na Chebsku byl dostatek kvalitního dřeva. Proto můžeme obdivovat hrázdění.

Turistické infocentrum města Chebu připravilo prohlídkovou trasu, která vás provede po půdách městských domů na chebském náměstí. Představí vám technickou památku vysoké historické hodnoty - krovy zkonstruované v různých staletích.